Metodika nácviku


Hlavní průpravná cvičení - nácvik mimo hřiště
- přihrávky, chytání
- vrchem
- spodem
- forhend
- bekhend
- chytání míče v pádu
- klamání tělem

Hlavní průpravná cvičení - nácvik v hřišti
- nácvik hodu o odrazový jehlan
- vrchem
- spodem
- bekhend
- forhend
- podání, příjem
- pohyb ve třetině, útok, útok v pohybu
- přihrávka, přihrávka v pohybu
- přihrávka na střed - klamání tělem - změna pozice - útok forhend, bekhend (hra)

Speciální průpravná cvičení - nácvik v hřišti
- přihrávka do protipohybu
- blokování podání
- vykrývání prostoru
- nácvik hodu o odrazový jehlan - spin, lob

Doplňková průpravná cvičení - mimo hřiště
Jsou určena pro zpestření nácviku herních dovedností. Při těchto cvičeních je počítáno s dvanácti a více hráči sudého počtu. Probíhají soutěživou formou. V metodické řadě mohou následovat po zvládnutí přihrávek.
Co nejrychlejší přihrávky (hráči se snaží dostat přihrávkami míč co nejdřív na druhou stranu)
Co nejrychlejší přihrávky v běhu (hráči se snaží v běhu si nahrávat a dostat míč co nejdříve na druhou stranu)

Doplňkové hry - s využitím hřiště na Trangleball
- pro zasmání i vybrání dvou kapitánů - hra Evoluce
- pro procvičení smyslů - hra Bystrozraký
- na zahřátí - hra Lovci



Hlavní průpravná cvičení mimo hřiště

Přihrávky

Obr. 1.
Dva hráči stojí proti sobě a přihrávají si vzduchem. Zkoušejí si přihrávky vrchem, spodem, forhend, bekhend.
Základní postavení hráče při hodu vrchem, spodem a při forhendu pravou rukou je s levou nohou vepředu.
Základní postavení hráče při bekhendu při hodu pravou rukou je s pravou nohou vepředu.
Chytání míče nejprve oběma rukama. Je výhodou zvládnout chytání zvlášť do levé i do pravé ruky . Platí však, že pokud to jde, snažíme se chytat míč oběma rukama - je to jistější.

Chytání míče v pádu (Obr. 1.)
Dva hráči stojí proti sobě a nejprve jeden zkouší druhého a přihrává mu takové míče, aby se pro něj byl nucen hráč, který chce míč chytit, natáhnout na zem a to na pravou i levou stranu. Hráč se po chycení míče snaží ihned přihrát zpět a opět se postavit, nebo v dalším cvičení se co nejdříve postavit a pak přihrát.
Při nácviku na tvrdém povrchu by hráči měli mít chrániče.

Obr. 2.
Hráč přihrávku chytá v pádu a ihned nahrává zpět Hráč přihrávku chytá v pádu, vrací se co nejrychleji zpět do původní pozice a přihrává.

Klamání tělem (Obr. 2.)
Stojí proti sobě dva hráči. Po jejich pravé a levé straně je míč, na obě strany ve stejné vzdálenosti. Jeden z nich je útočník a druhý obránce. Jejich úkolem je co nejdříve doběhnout k míči a vybít soupeře. Útočník má však výhodu, protože on se může rozhodnout, na kterou stranu běží pro míč. Obránce musí běžet vždy na stranu opačnou. Útočník může pohyb na jinou stranu, než zamýšlí běžet, pouze naznačovat. Nesmí vykročit nohou na jednu stranu a potom se rozeběhnout na stranu opačnou. Hráči střídají roli útočníka a obránce.
Obránce v Trangleballu musí umět co nejrychleji reagovat na pohyb útočníka a to pohybem na opačnou stranu a nedát mu tak příležitost útočit do nepokryté části třetiny.


Obr. 3.


Hlavní průprava cvičení – nácvik v hřišti

Nácvik hodu o odrazový jehlan
V každé třetině stojí dva hráči a navzájem si přihrávají o odrazový jehlan. Střídají pozice i způsob hodu. Procvičují hod vrchem, spodem, forhend a bakhend.

Podání, příjem (Obr. 3.)
V každé třetině stojí dva hráči a navzájem na sebe podávají.
Podávající hráč při podání musí stát v zóně pro podání (viz. zóny a prostory). Při podání musí také dodržovat pravidlo "vzdušného prostoru"- podávající nesmí přesáhnout jakoukoliv částí těla vnitřní okrajovou čáru ani na zemi ani ve vzduchu (Pravidla Trangleballu).
Hráči se střídají v podání a v příjmu a zkouší si obě pozice pro podání - pravou i levou stranu.
Hráč na příjmu by měl stát blíže vnitřní okrajové čáře. Má tím vykrytý větší prostor a je i připraven ihned změnit pozici po úspěšném příjmu.

Pohyb ve třetině, útok, útok v pohybu (Obr. 4.)

Obr. 4.
Hráči v jedné třetině na sebe navzájem útočí, nejprve po změně pozice v klidu, následně při změně pozice v pohybu.
Cvičení se rozehraje podáním. Hráč na příjmu po chycení míče vybíhá s míčem na druhou stranu třetiny. Hráč bez míče musí zareagovat na pohyb a vyběhnout opačným směrem. Poté co hráč přeběhne mrtvý prostor zastaví se a zaútočí. V druhém případě útočí v běhu. Hráč na příjmu míč chytí a situace se opakuje. Hráči se při nácviku nesnaží soupeře porazit. Hráči se při nácviku snaží udělat co nejvíce výměn. Procvičuje se střídavě bekhend i forhend.
Hráč má na rozhodnutí vždy tři sekundy, hráč nesmí zaútočit z mrtvého prostoru. Při pohybu ve třetině se hráč s míčem pohybuje blíže k vnitřní okrajové čáře, naopak hráč bez míče se pohybuje dále od vnitřní okrajové čáry tak, aby při pohybu ve třetině nedošlo k jejich střetu. Ihned po útoku se pozice mění (viz. pravidla Trangleballu).

Přihrávka, přihrávka v pohybu (hra)
Hráči již nehrají pouze jeden proti jednomu, ale hrají tři proti třem na celém hřišti s jedním míčem. Cvičení se rozehraje podáním. Hráč, který přijme míč po podání, má čtyři možnosti, které si v tomto cvičení musí již uvědomovat (viz. pravidla Trangleballu).
a) ihned zaútočit ve své třetině
b) změnit pozici ve své třetině a poté zaútočit
c) ihned přihrát jednomu ze spoluhráčů
d) změnit pozici a přihrát jednomu ze spoluhráčů (po zastavení, v pohybu)
Nejprve však nacvičujeme přihrávky a to:
- beze změny pozice v klidu
- se změnou pozice po zastavení
- při změně pozice v pohybu
Hráči se při nácviku snaží využívat všech tří přihrávek. Znamená to, že hráč, který přihraje poprvé, nakonec i útočí. Ve všech pozicích se musí vystřídat všichni hráči. Při nácviku opět nejde o to, porazit soupeře, ale zvládnout co nejvíce výměn.
Příklad nácviku přihrávky v pohybu (nejdelší varianta):
Hráč 1 na příjmu po chycení míče vybíhá s míčem na druhou stranu třetiny. Soupeř bez míče musí zareagovat na pohyb a vyběhnout opačným směrem. Spoluhráči hráče1, mění také své pozice a vybíhají každý na druhou stranu třetiny. Na jejich pohyb musí reagovat soupeři také změnou pozice. Tím se dostávají všichni hráči do pohybu. Hráč 1 s míčem nahrává svému spoluhráči 2, a ten opět mění svou pozici a s ním i ostatní a přihrává dalšímu spoluhráči 3, a ten opět mění svou pozici a s ním ostatní a přihrává zpět hráči 1, a ten provádí útok.

Přihrávka na střed - klamání tělem - útok forhend, bekhend
Cvičení začíná podáním. Spoluhráči hráče na příjmu ihned při zahájení podání mění (co nejrychleji) svoji pozici směrem na střed třetiny, kde čekají na přihrávku. Hráč, který získá přihrávku, se snaží soupeře zmást tím, že naznačuje pohyb (pouze tělem) na jinou stranu, než kam chce změnit svoji pozici. Poté mění pozice na levou nebo pravou stranu a provádí útok.



Speciální průprava cvičení – v hřišti


Obr. 5.
Přihrávka do protipohybu (Obr. 5.)
Hráči již musí být na dobré herní úrovni. Jedná se o přihrávku předem dohodnutou. Hráči si musejí umět ve hře sdělit, že zamýšlí provést tuto přihrávku, tak aby to soupeř nečekal.
Hráč, který získá míč, vyčká, ne déle než tři sekundy (Pravidla Trangleballu), jeho spoluhráč vyběhne s úmyslem změnit pozici, ale v půlce se obrátí a běží nazpátek a v tom získává přihrávku, ze které ihned provádí útok. Soupeř má velmi těžkou pozici. Pokud byl trochu nepozorný a přihrávka s následným útokem jsou provedeny rychle, je soupeř ve chvíli útoku na špatné straně hřiště.
Další varianty již vycházejí ze stejného principu předem dohodnutých přihrávek do protipohybu. Lze si určit, která přihrávka to bude. Mohou vyběhnout oba a přihrávající spoluhráč si vybere toho, kdo je v lepší pozici a podobně.
Organizace při nácviku je stejná jako při nácviku přihrávek v hřišti.

Blokování podání
Blokování podání je velmi jednoduchá činnost ve hře.
Podávající hráč je blokován soupeřem, který stojí co nejblíže okrajové čáry. Blokující hráč však nesmí hráči v podání zabraňovat nebo ho urážet. Pouze se snaží podávajícímu omezit úhel podání. Podávající hráč totiž není omezován pravidlem, které by říkalo, že nesmí při podání přesáhnout rukou dělící čáru, tak jak to není zakázáno ani při útoku a přihrávce.

Vykrývání prostoru
Přijímat podání může pouze hráč ve stejné třetině, ve které se podává. Je však možné, že pokud hráč na příjmu míč nechytí, ale pouze ho tečuje, aby mu míč pomohl chytil jeho spoluhráč.

Obr. 6.
Ten však musí zůstat nohama ve své třetině (zbytkem těla se smí dotknout povrchu jiné třetiny). Po provedeném útoku ve hře je možné, aby míč chytil spoluhráč hráče na příjmu z jiné třetiny, než kde byl útok proveden. Musí však zůstat nohama ve své třetině (možnost vykrývání prostoru se využívá při hraní v písku).
V tomto cvičení se po útoku provedeném z velkého úhlu snaží míč chytit vždy spoluhráč hráče, který je právě na příjmu, hráč, který stojí hned vedle v další třetině. Po chycení míče pokračuje dál ve hře, jako kdyby míč chytil ve své třetině. Ze třetiny, kde míč chytil, může ihned po chycení míče přihrát jednomu ze svých spoluhráčů. Nemůže však zaútočit o stěnu odrazového jehlanu, která je přivrácená ke třetině, v níž míč chytil.

Nácvik hodu o odrazový jehlan spin (Obr. 6.)
Spin se provádí jako hod vrchem, forhendem, nebo bekhendem s tím, že se míči přidá rotace, která ho po dopadu na odrazový jehlan zrychlí a míč směřuje více dolů a odráží se ve větším úhlu od odrazového jehlanu. Rotace se míči předá švihem zápěstí. Lob se provádí jako hod bekhendem, nebo forhendem tak, že dlaň, která drží míč, směřuje na opačnou stranu než při spinu. Míči se předá rotace, která po dopadu zmenší úhel odrazu. Rotace se míči předá švihem zápěstí na opačnou stranu než u spinu.

Obr. 7.
Malé šipky na obrázku 6. naznačují směr rotace míče při spinu a lobu.




Doplňková průpravná cvičení – mimo hřiště

Co nejrychlejší přihrávky
Hráči stojí proti sobě. Vždy stojí proti sobě dva soupeři. Úkolem je co nejrychleji dostat míč přihrávkami na druhou stranu a nazpátek. Poslední hráč pak zvedne míč nad hlavu, nebo jiným způsobem naznačí konec.

Co nejrychlejší přihrávky v běhu.
Dvě družstva stojí proti sobě (Obr. 8.). Úkolem každého družstva je dostat míč co nejrychleji na druhou stranu.

Obr. 8.
Míč však můžeme přihrát pouze po přeběhnutí na druhou stranu, za čarou. Přebíhají vždy všichni hráči družstva. I poslední hráč, který dostane přihrávku přebíhá. Vyhrává to družstvo, jehož všichni hráči jsou za čarou na správné straně, a jehož všichni hráči běželi stejný počet úseků. Hráči musejí dávat pozor, aby se nesrazili se soupeřem, každý musí mít svůj pruh, ve kterém běží. Hráči se opět vystřídají na všech pozicích.




Doplňkové hry – s využitím hřiště na Trangleball

Pro zasmání, nebo vybrání kapitánů – hra Evoluce
Tato hra se dá přehledně hrát na hřišti pro Trangleball. V této hře se vychází z principu známé hry kámen, nůžky, papír. Jsou celkem 4 stupně vývoje 1. vodní živočichové, 2. obojživelníci, 3. opice, 4. člověk. Každý začíná na stejné úrovni, jako vodní živočich, a pak už záleží na štěstí každého, kam až se vypracuje.

Obr. 9.
Postup z jednoho vývojového stupně do druhého vychází ze souboje jednoho představitele dané vývojové skupiny s druhým a to prostřednictvím zmiňované hry kámen, nůžky, papír. Kdo vyhrává postupuje o jednu vývojovou skupinu výš. Hra je ukončena buďto vypršením časového limitu, nebo v té chvíli, kdy už není možný další postup. Můžeme také hrát do chvíle, než ze hry vyjdou dva lidé, kteří pak budou dva kapitáni.

Pro procvičení smyslů - hra Bystrozraký
Do středu hřiště (hřiště pro Trangleball) je určen jeden hráč. Ostatní hráči se prochází libovolně v jednotlivých třetinách. Na povel vedoucího hry se zastaví a zůstanou stát . Hráč ve středu má předem určenou dobu, nepříliš dlouhou (několik sekund), na to, aby si zapamatoval, kde hráči stojí, v jaké třetině. Poté mu vedoucí hry zaváže oči a roztočí ho. Zatím se hráči libovolně přemístí, zaujmou nová místa a opět stojí bez hnutí. Vedoucí hry sundá šátek hráči ve středu a ten musí určit kdo se přemístil do jiné třetiny. Vedoucí hry také může prozradit, kolik hráčů se přemístilo. Hráč ve středu může vzít míč a nahrávat těm hráčům, o kterých si myslí že stojí v jiné třetině. Pokud se hráč, kterému je přihrávka určena přihrávku snaží chytit, hráč ve středu uhádl pokud stojí dál bez hnutí, hráč ve středu se mýlil.



Obr. 10.
Na zahřátí - hra Lovci
Hra je variantou vybíjené. Hráči ve středu a venku z hřiště jsou dva lovci. Musí si mezi sebou navzájem nahrávat (nabíjet pušky). Dvě nahrávky pro nabití, pak mohou střílet po kom chtějí, hráči v poli mohou chytat nahrávky i střely.

První varianta hry: pokud hráč chytí nahrávku nebo střelu, vyměňuje si pozici s lovcem, který míč vyhodil. Ten, kdo je vybitý, vypadává ven z hřiště a ze hry.

Druhá varianta: pokud hráč chytí nahrávku vrací míč zpět, pokud chytí střelu získává život, který může dát jinému hráči, který byl již vybít, nebo si život ponechat.

Třetí varianta: pokud hráč chytí nahrávku vrací míč zpět, pokud chytí střelu, získává jeden život navíc. Hráči, kteří jsou vybiti, se sami stávají lovci a rozmisťují se venku z hřiště.